Vejce uchováváme vždy špičkou dolu, aby žloutek ležel na bílku a ne ve vzduchové bublině. Nakřápnutá vejce poznáme, ťukneme-li opatrně jedním o druhé – pokud vydávjí křaplavý zvuk, vyřadíme je, nepoškozená vejce vydávají jasný vysoký tón. Zbylé vaječné žloutky uchováváme vždy v hrnečku nebo misce zalité lžící mléka, aby neoschly. Vejce se skvrnitou skořápkou jsou napadena plísní - prosvítíme-li je, uvidíme uvnitř tmavé skvrny – nepoužíváme je. Vejce uvařené naměko jíme nerez lžičkou, stříbrná by zčernala. Uvařené a oloupané vejce déle vydrží, jestliže ho vložíme do hrnku s osolenou vodou a uložíme do chladu. Žloute obsahuje poměrně dost tuku, proto při jeho zpracování tukem šetříme. Vejce při vaření neprasken, pokud ho na tupém konci propíchneme jehlou. Prasklá vejce vaříme tak, že je vložíme nad párou, po několika minutách vajíčko zpevní a mužeme ho dovařit ponořené ve vode. Uvařená a prasklá vejce nejlépe oloupeme pod tekoucí vodou.
Při vaření vajec přidáme do vody lžičku soli- nebudou praskat. Čerstvá vejce poznáme nejlépe tak, vložíme-li je do osolené vody – ta která plavou jsou stará, ta která klesnou ke dnu, jsou čerstvá. Žloutek je zdrojem cholesterolu – 220 až 460 mg/ks. Stejně dobrá jako slepičí jsou i vejce husí, křepelčí či kachní. Pikantní pokrm lze připravit ponořením oloupaných vajec do kyselého láku, vejce zde „natáhnou“ a získají vynikající příchuť. Míchaná vejce budou jemnější, když je rozkvedláme s trochou mléka nebo vody a až poté vlijeme do rozehřátého tuku a necháme srazit.
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára