Hrachovinka

Je to jedna z nejrozšířenějších technik na Slovensku. Používá se i jako hlavní zdobný motiv výšivek nebo jako doplněk k jiným technikám. Její předností je že ji můžeme vyšívat na všech dostupných tkaninách. Než začneme šít hrachovinku, označíme si přesně nitě, které budeme muset vytáhnout. Potom si hustě obnitkou nebo kroužkovacím stehem obšijeme místo, kde budeme muset nitě přestřihnout. Je to buď v rozích, nebo u rovné výšivky na úzkých stranách. Potom začneme obšívat dlouhé strany hrachovinky meštěrkou, krokvičkou nebo ažúrkou, které nám rozdělí nitě do skupinek buď po dvou nebo po třech i více nitích Dáváme přitom pozor, abychom látku nestáhly. Když máme prostor pro hrachovinku takto "zarámovaný". přestřihneme nitě na krátkých stranách a vytáhneme je. Úzký pás hrachovinky vyšíváme bez bubínku tak, že jedna skupinka nití je vždy na jehle a druhá pod jehlou. V druhé řadě je na jehle ta skupinka nití, která byla předtím pod ní. Jednotlivé tvary hrachovinky oddělujeme barvou. Hrachovinka má nespočetné množství variací. Při práci nikdy nevytahujeme nitě po celé délce řady, ale vždy jen asi 10 cm, tedy v místě, kde právě budeme vyšívat. Nebezpečím této výšivky je stahování. Proto často práci kontrolujeme. Široké pásy hrachovinky vyšíváme na rámu nebo na bubínku. Ale můžeme to řešit i tak, že uprostřed pásu vyšijeme úzký pás meštěrky, který nám dobře zafixuje širší pás hrachovinky, takže nemusíme použít rám.                

Hladkování (výšivka počítaná po nit)

Můžeme vyšívat ve směru osnovy, útku i šikmo. Je to vlastně plná výšivka, vypracovaná bez rámu. Stehy šijeme hustě přes jednu nebo přes dvě nitě. Vyšívací přízi volíme podle hustoty podkladové tkaniny. Hladkování se vyšívá zleva doprava.

Křivinka a křivinka s oušky

Je to počítaný steh, který se šije v rovné linii zprava doleva. První steh se položí úhlopříčně shora dolů směrem zleva doprava přes dvě, tři nebo čtyři nitě plátna. Jehla se vypíchne vodorovně zprava doleva o dvojnásobný počet nití. Druhý steh se klade úhlopříčně zdola nahoru směrem zleva doprava a opět se jehla vypíchne o dvojnásobný počet nití dále. Jestliže chceme mít křivinku ozdobnější, provlečeme ji vyšívací nití tak, aby se v hrotech křivinky vytvořila ouška.

  

Hustý křížek

Šije se taktéž ve vodorovné řadě zleva doprava. Řádek se začíná obyčejným křížkem, jehož první steh položíme zleva napravo úhlopříčně dolů přes základní počet nití. Druhý steh se položí přes první steh (křížek zleva napravo nahoře) a jehla se vypíchne v bodě, kde se začínal první steh křížku. Pak se vyšije dlouhý steh hustého křížku, na který se odpočítá dvojnásobný počet základního počtu nití. Položí se shora dolů směrem zleva doprava a nabere zpět polovinu nití dlouhého stehu. Druhý steh se klade nahoře zleva doprava úhlopříčně přes základní počet nití.

Křížková výšivka

Tuto výšivku nejčastěji šijeme ve vodorovné řadě zleva doprava tak, že prvý steh položíme úhlopříčně nahoru. Jehla nabere vodorovně zprava doleva základní počet nití (1; 2; 3;) a vypíchne se. Druhý steh položíme křížem přes první, jehla se vypíchne vodorovně zprava doleva a nabere dvojnásobný počet základních nití.

Dříve než začneme vyšívat

musíme vědět že:

• příze na vyšívání musí plně zakrývat podkladový materiál
• křížky musíme šít vždy jedním směrem a stejnoměrně je utahovat
• na vyšívání nenavlékáme nikdy příliš dlouhou nit, aby se nechlupatila
• každou nit dobře zapošijeme a hned odstřihneme
• při vyšívání nikdy neděláme na bavlnce uzlíky
• u dečky se zavyšívaným prostředkem začínáme samotný motiv vyšívat přesně v jeho středu; k okrajům pokračujeme tak, aby se motiv kompozičně dokreslil
• úzké pásy výšivky na okraji ubrusu začínáme vyšívat v rozích; potom vyšíváme z obou stran do středu a prostor, který nám uprostřed řady zůstane, přizpůsobíme motivům
• jestliže budeme okraj dečky tvořit z rovného pásu, pomůžeme si zrcadélkem, které na pás výšivky postavíme do úhlopříčky; posunováním zrcadélka hledáme optimální řešením rohu
• okrajům výšivky musíme věnovat taktéž velkou pozornost; látku zakládáme do rubové strany a přišíváme ručně k okrajové výšivce neviditelným stehem; když na okraji výšivku nemáme zakončíme dečku tzv. falešnou ažúrkou, to je ažúrka bez vytažené nitě; dečku můžeme zakončit i tak, že okraj na úzko zahneme, přistehujeme ho a celý hustě obháčkujeme krátkými sloupky; jestliže budeme okraj zdobit ažúrkou, nesmíme nitě vytáhnout do konce tkaniny, ale odstřihneme je v stejné vzdálenosti od okraje      

Okrasné tykve

Tykve jsou jednoleté pnoucí rostliny poměrně bujného vzrůstu. Jejich listy jsou veliké, různě laločnaté a někdy i bíle stříkané. Květy jsou žluté, obojpohlavní a rozkvétají jen na krátkou dobu. Plody jsou mnohosemenné bobule, zbarvené obvykle žlutě, zelené nebo smetanově bíle. Povrch těchto plodů bývá u některých forem bradavičnatý, jak tomu je právě u tykví okrasných. Narovnané na miskách i jednotlivě umístěné na nábytku nám slouží jako dekorace bytu po celé zimní období. 

Pergola

Každý z nás potřebuje na zahradě koutek, kde by si mohl sednout do chládku, přečíst si noviny a kochat se krásou, kterou jsme obklopení. A takovým koutkem je právě pergola. Stavíme ji nejčastěji ze dřeva, které je nejvděčnějším materiálem. Jeho životnost závisí na použité konstrukci a impregnaci. Dřevo impregnujeme namáčením nebo natíráním. Na délce impregnace v impregnačním roztoku závisí kvalita impregnace. Při impregnování natíraním postupujeme tak, že dřevo natřeme několikrát, ale s časovým odstupem. Impregnační materiál koupíme v obchode s barvami a laky. Pergola je zhotovená z hranolků o průměru 12 x 12 cm. Vodorovné nosné fošny jsou široké 12 cm a tlusté 3 cm. Rozestup mezi hranolky by neměl přesahovat 250 cm, aby se latě, které vytvářejí střechu, neprohýbaly.
Lavice na sedění je zhotovena tak jako konstrukce pergoly, jen v menším měřítku. Podlaha je vyložena impregnovanými dřevěnými dřevěných kostkami o rozměru 8 x 8 x 20 cm. Místo dřevěných kostek můžeme podlahu vyložit i cihlou nebo betonovými kostkami. 
Zastínění pergoly dosáhneme popínavými růžemi, clematisem, vinnou révou nebo jinou popínavou rostlinou.

Bledě modrá přikrývka

Přikrývka je z bledě modrého plátna vyšitá velmi jednoduchým motivkem kvítků. Lístky kvítků se šijí bílou bavlnkou slžičkovým způsobem a jejich střed je vždy v jedné polovině zaplněn jedním stehem zlatohnědé bavlnky. Touto barvou jsou vyplněné i středy kvítků. Šijí se drobnou křivinkou nebo se vyplní živelně kladenými krátkými stehy. Stopky jsou vyšité stonkovým stehem a lístečky slzičkovým stehem zelenou bavlnkou. Dvoucentimetrový okraj je zakončen ozdobnou ažurkou.

    

Mísa s malými tykvemi

Je samozřejmé, že ne každá tykev vyroste velká. Existuje velké množství druhů různého tvaru i barev. Z nich si můžeme udělat při troše šikovnosti ozdobnou mísu. Nejhezčí je mísa bílá, kterou taktéž vyložíme dobře navlhčeným mechem, který můžeme případně zabalit do měkkého králičího drátu s malými oky. Nyní si navrch položíme malé pestrobarevné tykve a mezi ně budeme zapichovat větvičky jeřabin nebo jiných ozdobných bobulovitých rostlin. Přizdobíme je několika květy chryzantém.